Název jako slovo z komiksu má překvapivě prostý původ.
Jeden z prvních osadníků v oblasti dnešního New Yorku byl Jonas Bronck. Území,
které obsadil, se říkalo Jonasova země; Bronck’s Land. K názvu Bronx už pak
nebylo daleko.
Bronx se nechvalně proslavil zejména v dramatických 60. letech 20. století jako nejdrsnější část
New Yorku vyznačující se extrémně vysokou kriminalitou. Přepadení, krádeže aut, drogy a dealeři byli v této části
města s rozsáhlou černošskou a hispánskou komunitou každodenní samozřejmostí. Ještě ani dnes není newyorský Bronx žádný
ráj, ale postupující gentrifikace už smazala většinu stop divoké minulosti.
Jak se ale dostal Bronx z New Yorku až do Brna?
Ani to není tak složité.
Koncem 80. a ještě i značnou část 90. let byl trojúhelník mezi ulicemi Koliště,
Francouzská a Cejl místem, raději se žádný Brňák bez obzvlášť silného důvodu
nevydal. Bordel na ulicích, drogy, nebezpečné území, romské ghetto. Brněnský
Bronx!
V Brně jsem se narodil a od konce 60. let jsem jako malej
kluk chodil na návštěvu za pradědou právě sem. Ulice Spolková se tehdy
jmenovala Marxova, a nikdy jsem neměl dojem, že je tady něco v nepořádku.
Možná to bylo tím, že jsem se díval na svět dětskýma očima.
Když jsem si na Körnerově ulici koupil v roce 2009 byt, byl jsem už velký. A
tak nebylo těžké si povšimnout, že zhruba tou dobou se v tom neblahém Bronxu
daly různé na sobě nezávislé věci do pohybu: čtvrť se začala pomalu
měnit.
A mění se od té doby pořád dál. Tempem, s nímž se nemůže měřit žádná jiná část
Brna. Opravují se domy i ulice. Stěhují se sem mladí lidé, zakládají tady
rodiny. Přetnuté vlásečnice, které kdysi spojovaly tuhle městskou část s
brněnským centrem, začínají zase srůstat. Na Bratislavské je hotel, kam denně
proudí cizinci, je tu populární brněnská kavárna. Na Cejlu přibývají obchody,
Kateřina Šedá proměnila parkoviště v parčík s posezením.
Najdou se lidé, kteří by téhle městské části nejraději
změnili i jméno, aby to hezké nové nebylo spojováno s pojmem obestřeným
někdejší temnotou. Já k nim nepatřím.
Tahle čtvrť byla převážně temná už od druhé poloviny 19. století. Je spojena s
opravdu brutálním vykořisťováním dělníků, alkoholem, násilím, s deportacemi
židovských spoluobčanů do vyhlazovacích táborů, s vraždami, kterých se
dopustili komunisté na nevinných lidech ve zdejší káznici.
Jméno Bronx nese příběh… a ten příběh pokračuje.
Městská galerie chce být další kapitolou v tom příběhu.
Je to projekt, který vznikl částečně proto, aby lidé tohoto města zvedli hlavy…
a našli si sem cestu. Majorita ustrnula ve svém pohledu na Bronx někde v 90.
letech, což je to škoda pro obě strany.
Kolik je mezi Francouzskou, Kolištěm a Cejlem volných
štítových ploch? Pár desítek. Některé proluky budou postupně zastavěny. Ale
dvacet až pětadvacet domovních zdí se nabízí jako výstavní plocha unikátní
městské galerie v rozsahu, který nemá v Evropě obdoby. Street art je
ve světě stále populárnější disciplína, ale my chceme tady v Bronxu ještě
něco trochu jiného: chceme mít na zdech skutečné obrazy namalované předními
českými výtvarníky a výtvarnicemi. Oslovili jsme jich okolo dvacítky –
a většina poslala své původní návrhy, z nichž porota sestavená
z odborníků a starostů městských částí Brno-střed a Brno-sever vybrala
několik děl k realizaci. Pět realizací zaplatí město Brno
v rámci participativního rozpočtu. Další chceme uhradit formou
fundraisingu a crowdfundingu. Pokud vás tenhle projekt zaujal, můžete ho podpořit.